Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.


MENU

INFORMACE Z ČÍSELNÍKU VZP

Přihlášený uživatel:
nepřihlášen

10 - ZP RESPIRAČNÍ, INHALAČNÍ A PRO APLIKACI ENTERÁLNÍ VÝŽIVY


Preskripční omezení, popis, indikační omezení a množstevní limit jednotlivých úhradových skupin je definován v příloze č. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku

Pro zajištění jednotného posuzování při vystavování poukazu a schvalování úhrady je nutné vyplnit a předložit formulář „Příloha k žádosti o schválení ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku“ (dostupné z http://www.vzp.cz/poskytovatele/ciselniky/zdravotnicke-prostredky).

Vyšetření

Ke stanovení diagnózy syndromu spánkové apnoe je třeba celonoční monitorování pomocí polysomnografie či polygrafie. U dětských pacientů je většinou nezbytná kompletní polysomnografie.

Závěr vyšetření musí minimálně obsahovat informaci o počtu apnoí a hypopnoí za 1 hodinu spánku/registrace – AHI. RDI, o počtu poklesů saturace hemoglobinu kyslíkem o 3 % a více za hodinu spánku - ODI a procento doby spánku /event. Registrace v saturacích pod 90 % - t90.

Ve spánkové laboratoři je provedena polygrafie či polysomnografie. K žádosti o schvalování úhrady se přikládá jako Příloha č. 2 Souborný výsledek a souhrnný grafický záznam z monitorace a nastavování CPAP.

Dále je třeba provést cílené ORL vyšetření se zaměřením na průchodnost dýchacích cest, z jehož závěru musí vyplynout, zda je či není přítomna obstrukce dýchacích cest. Závěr vychází z provedeného vyšetření včetně použití příslušných endoskopických vyšetření.

Terapie má obsahovat změny denního režimu – pravidelnou životosprávu a dostatek spánku, redukci event. zvýšené hmotnosti, zastavení případného tabakismu, vyloučení alkoholu ve večerní době, vyloučení večerní aplikace hypnotik a sedativ s myorelaxačním působením.

Před léčbou je nemocný upozorněn na nutnost:
- pravidelného používání přístroje dle doporučení,
- udržování přístroje dle doporučení,
- docházet na pravidelné kontroly podle doporučení lékaře – první kontrola za 1-3 měsíce, další pravidelné kontroly v intervalu 1 rok.

Kontroly nemocného léčeného PAP:
- první kontrola (1 – 3 měsíce po zahájení léčení PAP) – klinický stav včetně zhodnocení compliance a efektivity léčby dle paměti přístroje PAP a dle rozhodnutí lékaře kontrolní noční monitorování (minimálně saturace hemoglobinu kyslíkem) při léčbě,
- pravidelné kontroly v intervalu 1 rok – klinický stav včetně zhodnocení compliance a efektivity léčby dle paměti přístroje.

V případě, že bude kontrolou pojištěnce léčeného PAP zjištěno, že je léčba neúčinná, nebo že pojištěnec při léčbě nespolupracuje, předepisující lékař zdravotní pojišťovně navrhne ukončení léčby a vyzve pojištěnci k odevzdání přístroje do spánkové laboratoře či dodavateli.

Výdej cirkulovaných ZP, které již byly cirkulovány, ale nebyly přeohlášeny – tyto kódy může předepsat lékař příslušné odbornosti dle zákona č. 48/1997 Sb.

Jedná se o tento kód:
0136500 – výdej cirkulovaných CPAP, BiPAP

DOMÁCÍ NEINVAZIVNÍ VENTILAČNÍ PODPORA (NIV) – BiPAPpřístroje se záložní dechovou frekvencí či s objemovou podporou:

Indikace k NIV, titrace a nastavení přístroje, vybavení pacienta BPAPem a zaškolení v užívání probíhá za hospitalizace.

Vyšetření před zahájením NIV:
· Anamnéza, fyzikální vyšetření a základní laboratorní vyšetření
· Vyšetření krevních plynů z arteriální či arterializované krve (dále jen „vyšetření krevních plynů“), při podezření na hyperkapnii ve spánku se provádí vyšetření krevních plynů bezprostředně po probuzení
· Funkční vyšetření plic
· ORL vyšetření za účelem zhodnocení nosní průchodnosti
· Skiagram hrudníku v zadopřední a bočné projekci
· Limitovaná polygrafie či polysomnografie při podezření na komorbidní syndrom spánkové apnoe, pokud možno v kombinací s kapnometrií
· ECHO srdce a EKG při podezření na kardiální komorbiditu

Samotná noční oxymetrie nestačí ke stanovení noční hypoventilace a indikaci domácí NIV.

Kombinace NIV s oxygenoterapií:
Přídavek kyslíku je indikován, pokud i přes adekvátní ventilaci a absenci apnoí a hypopnoí je splněna jedna z podmínek:
· Při kontrole limitovanou polygrafií či polysomnografií je T90 > 30%
· Při manuální titraci polysomnografem je SpO2 ≤ 88% po dobu 5 a více minut.

INDIKAČNÍ KRITÉRIA NIV dle druhu onemocnění:

1) Obstrukční onemocnění plic
Do této skupiny patří pacienti s CHOPN nebo cystickou fibrózou. Při symptomech chronické ventilační insuficience a omezení kvality života musí být splněno alespoň jedno z kritérií:
· Chronická denní hyperkapnie s PaCO2 ≥ 6,5 kPa
· Noční hyperkapnie s PaCO2 ≥ 7,3 kPa prokázaná vyšetřením krevních plynů bezprostředně po probuzení
· Chronická denní hyperkapnie s PaCO2 6,0-6,5 kPa a zaznamenaný noční vzestup o ≥ 1,3 kPa při transkutánní kapnometrii
· Chronická denní hyperkapnie s PaCO2 6,0 - 6,5 kPa a minimálně 2 akutní exacerbace s respirační acidózou vyžadující hospitalizaci v posledních 12 měsících
· V přímé návaznosti na akutní exacerbaci vyžadující neinvazivní či invazivní ventilaci, pokud i po stabilizaci stavu přetrvává PaCO2 > 6,0 kPa. Stabilizací stavu se rozumí 3 měsíce od ukončení léčby pro akutní exacerbaci.

U prvních 4 indikačních kritérií platí, že vyšetření krevních plynů může být pro indikaci NIV provedeno nejdříve 3 měsíce od akutního respiračního infektu nebo ataky městnavého selhání srdce či jiného akutního závažného onemocnění, které má vliv na ventilaci.

Podmínkou je dobrá spolupráce pacienta a tolerance NIV.

V případě nedostatečného efektu základních BPAPů je indikován BPAP s objemovou podporou.

2) Restrikční onemocnění hrudníku
Do této skupiny onemocnění patří těžká skolióza, pectusexcavatum, pectuscarinatum, M. Bechtěrev, dále pooperační, poúrazové či postspecifické deformity hrudní stěny a restriktivní postižení pohrudnice. Při symptomech chronické ventilační insuficience a omezení kvality života musí být splněno alespoň jedno z kritérií a časový odstup 3 měsíce od akutního respiračního onemocnění nebo ataky městnavého selhání srdce či jiného akutního závažného onemocnění, které má vliv na ventilaci.:
· Chronická denní hyperkapnie s PaCO2 ≥ 6,0 kPa
· Noční hyperkapnie s PaCO2 ≥ 6,5 kPa prokázaná vyšetřením krevních plynů bezprostředně po probuzení
· Normokapnie ve dne s vzestupem PTcCO2 o ≥ 1,3 kPa v noci prokázaným transkutánní kapnometrií

V případě nedostatečného efektu základních BPAPů je indikován BPAP s objemovou podporou.

3) Neuromuskulární onemocnění
Tato skupina zahrnuje širokou škálu onemocnění, z nichž nejčastěji jsou spojeny s ventilačním selháním amyotrofická laterální skleróza, Duchennova svalová dystrofie, myasthenia gravis, spinální svalová atrofie a poúrazová či poinfekční poškození CNS. Při symptomech chronické ventilační insuficience a omezení kvality života musí být splněno alespoň jedno z kritérií:
· Chronická denní hyperkapnie s PaCO2 ≥ 6,0 kPa
· Noční hyperkapnie s PaCO2 ≥ 6,5 kPa prokázaná vyšetřením krevních plynů bezprostředně po probuzení
· Normokapnie ve dne s vzestupem PTcCO2 o ≥ 1,3 kPa v noci prokázaným transkutánní kapnometrií
· Více než tři závažné infekce dolních cest dýchacích za rok
· AHI > 10 a ODI >4

4) Hypoventilační syndrom u obezity
Vzhledem k vysoké prevalenci OSA u pacientů s OHS (až 90%) je bezpodmínečně nutná polysomnografie či limitovaná polygrafie. Při splnění diagnostických kritérií OHS, symptomech chronické ventilační insuficience, omezení kvality života a eliminaci respiračních událostí přetlakem v dýchacích cestách musí být splněno alespoň jedno z kritérií:
· Noční hyperkapnie s PaCO2 ≥ 7,3 kPa prokázaná vyšetřením krevních plynů bezprostředně po probuzení
· Zaznamenaný vzestup PTcCO2 o ≥ 1,3 kPa v noci při transkutánní kapnometrii
· Limitovaná polygrafie či polysomnografie prokazuje T90 > 30%
· Při manuální titraci nebo polysomnografii je SpO2 ≤ 90% po dobu 5 a více minut s minimem alespoň 85%

V případě redukce hmotnosti o více než 10% u pacientů léčených NIV je vhodná kontrola s limitovanou polygrafií či polysomnografií a zvážení úpravy léčby. Redukce hmotnosti je dlouhodobý léčebný cíl u pacientů s OHS.

Oprávnění k indikaci léčby výše uvedenými přístroji CPAP/BiPAP mají pouze akreditovaná pracoviště ČSVSSM.

Indikace a kontraindikace léčení syndromů spánkové apnoe metodou CPAP a BiPAP a kritéria pro poskytnutí těchto zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění: Syndrom spánkové apnoe musí být prokázán celonočním monitorováním a musí být zjištěna jeho intenzita (daná množstvím apnoí a hypopnoí, případně poklesem saturace hemoglobinu kyslíkem) a také musí být zjištěna povaha apnoí (centrální nebo obstrukční). Při rozhodování o další léčbě nemocného se bere v úvahu celkový zdravotní stav, jeho věk a ostatní léčba. Pokud se jedná o obstrukci v dýchacích cestách, musí být doloženo, že není možné chirurgické řešení a v závěru ORL vyšetření musí být uvedeno, že nelze řešit jinak než prostřednictvím neinvazivní ventilační podpory CPAP. K dotazníku musí být přiložena kopie somnografického vyšetření (průkaz splnění monitoračních podmínek) a lékařská zpráva (průkaz splnění ostatních podmínek – redukce hmotnosti, neřešitelnost chirurgickou intervencí (ORL), komplikující onemocnění, atd.).

Před indikováním léčby je nutné, aby ošetřující lékař nemocnému prokazatelným způsobem zdůraznil všechny zásady životosprávy a režimová opatření. Jedná se zejména o redukci případné obezity. Dále je pacient upozorněn na to, že bude muset docházet na pravidelné kontroly podle doporučení lékaře a při nedostatečném používání přístroje bude podán návrh na jeho odebrání. Nemocný je povinen se dostavit nejméně jednou za rok na kontrolu. Pokud se na základě údajů z vestavěného měřidla zjistí, že míra používání je za uplynulé období menší než 50% očekávané doby, ošetřující lékař informuje pojišťovnu, která nemocnému přístroj přidělila. Nepoužívaný přístroj nemocný vrací.

Pokud nemocnému brání v řádném používání přístroje eventuální vedlejší účinky CPAP (např. suchost v ústech, kongesce nosní sliznice, konjunktivitida, aerofagie, častá probuzení a komplikace s maskou jako jsou úniky vzduchu a otlaky) je třeba vyzkoušet všechny postupy k jejich omezení včetně opakování titrace vhodného přetlaku.

Při vydání přístroje musí být pojištěnec vybaven kompletním přístrojem a veškerým potřebným příslušenstvím (maska, hadice, filtry, napájení, návod k použití), kódy příslušenství uvede indikující lékař na Žádance o schválení (povolení).

Přístroj (CPAP, BPAP) je hodnocen jako celek, včetně příslušenství, masek a hadic.

Celková cena ZP se sčítá z jednotlivých položek a částku nad maximální úhradu z veřejného zdravotního pojištění hradí pojištěnec.

Kontraindikace CPAP/BiPAP

Komunikace dýchacích cest s nitrolebním prostorem, pneumocefalus, likvorea, fraktura base lební a nejasná zranění obličeje a dýchacích cest Rekurentní sinusitidy a mediootitidy Alergie na hmotu masky a jiné materiály přístroje

Neschopnost obsluhy přístroje bez spolehlivého zabezpečení takové péče jinou osobou

Nezájem o léčbu ze strany nemocného

Non-compliance nemocného

Kontraindikace DDOT:
Nemocní s dušností bez hypoxémie, kuřáci a nespolupracující jedinci. U kuřáků nelze DDOT indikovat dříve, než je dodržena doba nekouření – 6 měsíců. Kouření představuje v této klinické situaci přímé bezpečnostní riziko exploze a požáru a nesmí být tudíž chápáno jako diskriminační nebo regulační prvek tohoto doporučení. Kontraindikaci představuje rovněž klinicky významná progrese hyperkapnie při aplikaci kyslíku, kterou nelze ovlivnit neinvazivní ventilační podporou (obvykle aplikovanou v nočních hodinách).

Zdroje kyslíku:
a) stacionární koncentrátor kyslíku
b) mobilní koncentrátor kyslíku
c) vysokoprůtokový koncentrátor kyslíku
d) kapalný kyslík (stacionární + přenosné rezervoáry)

Kyslík je aplikován obvykle pomocí kyslíkových brýlí (výjimečně obličejovou maskou), při průtoku O2 nad 2 litry/minutu je doporučován zvlhčovač kyslíku. Minimální denní doba, po kterou má být kyslík inhalován je 16 hodin, přičemž jednotlivé pauzy nesmějí být delší než 2 hodiny.

Indikace jednotlivých způsobů léčby se provádí na základě splnění výše uvedených indikačních kritérií takto:

Pacienti málo mobilní - podle posouzení klinického stavu ošetřujícím pneumologem (obvykle se jedná o pacienty, kteří nejsou schopni bez pomoci další osoby opustit svůj byt)
- jsou indikováni k léčbě stacionárním koncentrátorem kyslíku. Při potřebě průtoku O₂ 5
– 8 litrů je indikován vysoko průtokový koncentrátor kyslíku.

Pacienti středně mobilní:
Pro indikaci varianty stacionárního koncentrátoru s mobilním koncentrátorem kyslíku je nutné splnit následující indikační kritéria mobility s použitím šestiminutového testu chůzí (6-MWT): Vzdálenost chůze bez inhalace kyslíku z původně stanovené minimální 130 metrů na rozpětí od 130 do 199 metrů a s odpovídajícím průtokem kyslíku dojde k navýšení vzdálenosti o 25 a více % a v 6. minutě testu s kyslíkem musí být SpO2 alespoň 85%.

Pacienti výrazně mobilní:
Pro indikaci přístroje na bázi kapalného kyslíku je nutné splnit následující indikační kritéria mobility s použitím šestiminutového testu chůzí (6-MWT):
1) vzdálenost bez inhalace kyslíku, kterou pacient ujde - 200 metrů a více
2) procentuálního navýšení vzdálenosti při inhalaci kyslíku na 50 % a více % a v 6. minutě testu s kyslíkem musí být SpO2 alespoň 85%. Pacienti výrazně mobilní, kteří splňují kritéria pro indikaci přístroje na bázi kapalného kyslíku, u kterých je ke korekci respirační insuficience při námaze dostačující průtok 2 litry O₂ za minutu jsou indikováni k DDOT kombinací stacionárního a mobilního koncentrátoru kyslíku.

Odpovědnost za indikaci DDOT a sledování pacientů s DDOT
Indikaci DDOT provádí ambulantní či lůžkové pneumologické pracoviště, které je schopné provést kyslíkový test a má o pacientovi dostatek informací, ze kterých vyplývá, že nemocný je v době indikace DDOT ve stabilizovaném stavu. Indikaci k DDOT přenosným (mobilním) systémem provádějí pneumologická pracoviště fakultních či krajských nemocnic. Ambulantní ošetřující pneumolog kontroluje pacienty na léčbě DDOT v pravidelných intervalech, přinejmenším však 1x za šest měsíců. Součástí kontroly je měření SpO2. Optimálním doplňkem je návštěva zdravotní sestrou doma u pacienta se zhodnocením klinického stavu a změřením SpO2. Přinejmenším 1x ročně musí být pacientovi provedena kontrola respirace bez a při inhalaci kyslíku. V případě, že pacient přestal splňovat kritéria DDOT (zlepšení PaO2 nad 8 kPa, klinicky významný vzestup PaCO2, apod.), případně se objevila nutnost změny režimu DDOT (např. potřeba zvýšení průtoku kyslíku), je ošetřující pneumolog povinen zajistit odebrání DDOT, případně změnu průtoku kyslíku. Při změně klinického stavu pacienta je možno zvážit i změnu režimu léčby DDOT:

Změna stávajícího zařízení pro DDOT ze stacionárního koncentrátoru kyslíku na zařízení na bázi kapalného kyslíku je možná až při potřebě průtoku O₂ 8 a více litrů za minutu.

Změna stávajícího zařízení pro DDOT ze stacionárního koncentrátoru kyslíku na zařízení na bázi kapalného kyslíku nebo kombinaci mobilního a stacionárního koncentrátoru je podmíněno novou žádostí.

Při žádosti o prolongaci úhrady mobilního zařízení pro DDOT je nutno doložit trvající mobilitu, u stacionárních koncentrátorů kyslíku doložit přetrvávající hypoxii.

Ukončení DDOT je rovněž indikováno v případě, že pacient začal opět kouřit nebo nedodržuje-li závažným způsobem předepsanou dobu inhalace (viz výše).

Společnost provozující zařízení pro DDOT provádí pravidelné technické prohlídky daného zařízení, v případě koncentrátorů kyslíku odečítá počet hodin provozu přístroje. Záznam o počtu hodin poskytuje ošetřujícímu pneumologovi nebo nechává pacientovi, který je pak povinen jej svému ošetřujícímu pneumologovi doručit sám.

Mechanické insuflátory/exsuflátory (úhradová skupina 10.09.01)
Pro zajištění jednotného posuzování při vystavování poukazu a schvalování úhrady je nutné vyplnit a předložit formulář „Příloha k žádosti o schválení ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku“ (dostupné z http://www.vzp.cz/poskytovatele/ciselniky/zdravotnicke-prostredky).

Kontraindikace mechanických insuflátorů/exsuflátorů:
· pneumotorax
· barotrauma
· pneumomediastinum
· rozsáhlé bulózní postižení plic
· akutní plicní edém
· syndrom akutní respirační tísně
· hemoptýza
· stav po recentní plicní operaci (lobektomie, pneumonektomie)
· drenáž mozkových komor

zdravotnické potřeby zdravotnické potřeby zdravotnické potřeby zdravotnické potřeby zdravotnické potřeby zdravotnické potřeby zdravotnické potřeby Varomed - speciální perfektní obuv Polohování pacientů Maxis top logo Najdete nás na facebooku zpeliska logo
- METODIKA PŘEDEPISOVÁNÍ ZP NA POUKAZ 01 - ZP KRYCÍ 02 - ZP PRO INKONTINENTNÍ PACIENTY 03 - ZP PRO PACIENTY SE STOMIÍ 04 - ZP ORTOPEDICKO PROTETICKÉ A ORTOPEDICKÁ OBUV 05 - ZP PRO PACIENTY S DIABETEM A S JINÝMI PORUCHAMI METABOLISMU 06 - ZP PRO KOMPRESIVNÍ TERAPII 26 - ZP PRO KOMPRESNÍ TERAPII – INDIVIDUÁLNĚ ZHOTOVENÉ 07 - ZP PRO PACIENTY S PORUCHOU MOBILITY 10 - ZP RESPIRAČNÍ, INHALAČNÍ A PRO APLIKACI ENTERÁLNÍ VÝŽIVY 11 - ZP NEKATEGORIZOVANÉ

© Zdravotnické prodejny ELIŠKA s. r. o.
Provozovatel: Zdravotnické prodejny ELIŠKA s.r.o., IČ: 26694441, sídlem Bulovka 101/7, Praha 8, PSČ: 180 00,
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod vložkou C, číslo 87820.